Dynamický svoz skla se v Praze 11 osvědčil, hlavní město jej proto rozšiřuje i do další oblasti

Do pilotního projektu bylo od února 2025 postupně zapojeno 199 pomalu se plnících nádob na sklo se spodním výsypem na území Prahy 11. Každá nádoba je vybavena senzorem měřícím míru zaplněnosti nádoby, přičemž data jsou vyhodnocována predikčním algoritmem městské datové platformy Golemio. Pokud systém vyhodnotí, že nádoba dosáhne během následujících osmi dnů 90% zaplněnosti, automaticky odešle pokyn ke svozu přímo svozové společnosti. Projekt tak reagoval na dlouhodobou neefektivitu svozu některých nádob na sklo.

„Pilotní projekt jasně potvrdil, že nádoby na sklo není potřeba svážet podle kalendáře, ale podle skutečné potřeby. Řada nádob se totiž vyvážela zbytečně často, protože byly ještě poloprázdné. Jinými slovy – sváželi jsme spíš vzduch než odpad. Díky datům ze senzorů dnes víme, kdy je nádoba skutečně plná. Dynamický svoz nám tak umožňuje zajistit stejnou službu občanům efektivněji, levněji a s menší zátěží pro okolí,“ hodnotí projekt Jana Komrsková, náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a klimatický plán.

Do pilotního projektu byly záměrně zařazeny zejména nádoby se spodním výsypem, které se plní velmi pomalu. U některých stanovišť dosahovala zaplněnost při pravidelném svozu jednou za čtyři týdny pouze 5 až 10 %. V praxi tak byly vyváženy nádoby, které byly z převážné části prázdné. Právě u nich se ukázal největší potenciál pro využití dynamického svozu založeného na skutečné míře zaplněnosti.

Za dobu pilotního provozu vydal systém 1 200 pokynů ke svozu, zatímco při standardním harmonogramu by bylo nutné za stejné období realizovat přibližně 3 400 svozů. Počet svozů se tak snížil na 35 % původního počtu svozů. Nádoby se tak místo jednou za čtyři týdny svážely v průměru jednou za deset až dvanáct týdnů a jejich zaplněnost při svozu dosahovala v průměru 84 %. Pilotní provoz přinesl úsporu 2,88 milionu Kč, zatímco jednorázové náklady na přípravu projektu činily 0,8 milionu Kč.

„Projekt ukázal, že městská data mohou přinášet konkrétní a měřitelné výsledky. Díky predikčnímu modelu jsme snížili počet svozů o dvě třetiny, aniž by se zhoršila kvalita služby. Současně se potvrdilo, že systém funguje spolehlivě i v obdobích s výraznými výkyvy v produkci odpadu, kdy se nádoby plní výrazně rychleji, například okolo Vánoc,“ říká Luboš Kratochvíl, předseda představenstva společnosti Operátor ICT.

Pilotní projekt přinesl vedle očekávaných přínosů také praktické zkušenosti z běžného provozu.  Městská část Praha 11 upozornila na skutečnost, že u více zaplněných nádob může být obtížnější odkládání tabulového skla. Přesto doporučuje zachovat dynamický svoz na všech zapojených stanovištích a rozšířit jej i na další vhodné lokality, u nichž se nádoby plní převážně jen v určitých obdobích roku, například během Vánoc nebo letních prázdnin.

„Pilotní projekt vnímáme i přes počáteční ladění jako velmi úspěšný. Ukázalo se, že díky datům lze svozy plánovat lépe, aniž by se zhoršila služba pro obyvatele. Potenciál vidíme nejen v rozšíření na další městské části, ale i na další komodity. Velmi vhodný se jeví například pro sběr kovů, kde během roku dochází k výrazným výkyvům v zaplněnosti nádob. Dynamický svoz by umožnil lépe reagovat na skutečnou potřebu a omezit jak přeplňování nádob v exponovaných obdobích, tak zbytečné svozy při nízké zaplněnosti,“ sděluje Michal Veselský, radní městské části Praha 11 pro školství a životní prostředí.

Zkušenosti získané během pilotního provozu byly promítnuty do nové smlouvy na zajištění svozu komunálního odpadu a jeho využitelných složek, která nabyla účinnosti 1. srpna 2026. Dynamický svoz je v ní nově zakotven jako standardní alternativa k pevně stanoveným frekvencím svozu skla v Praze. Od srpna 2026 proto dynamický svoz skla pokračuje na 199 nádobách na Praze 11 a současně se rozšiřuje o dalších 78 nádob na sklo na území Prahy 15.

V dalších etapách se město zaměří především na pomalu se plnící nádoby na sklo se spodním výsypem a prověřuje také využití dynamického svozu u sběru kovů, kde se výrazně projevují sezónní výkyvy. Dynamický svoz by zde mohl pomoci lépe reagovat na skutečnou potřebu svozu, a výrazně přispět k omezení přeplňování nádob v exponovaných obdobích.

„Nejde jen o technologický experiment. Dynamický svoz ukazuje, jak lze propojit senzory, datovou platformu a každodenní služby města občanům tak, aby přinášely skutečné úspory i vyšší efektivitu. Pilotní fáze skončila, nyní přecházíme do běžného provozu a připravujeme další rozvoj systému,“ dodává Daniel Mazur, radní hl. m. Prahy pro oblast ICT, Smart City, vědu.