Praha mění přístup k energetice. Od solární energie přes teplo až k datům

„Praha se v energetice posouvá od jednotlivých projektů k systematickému přístupu. Máme nový odbor energetiky, schválenou Strategii teplárenství do roku 2036 a dohody s klíčovými hráči, jako jsou ČEZ a Veolia. Rozšiřujeme výrobu energie z obnovitelných zdrojů, modernizujeme tepelné hospodářství a zároveň chceme mít kvalitní data o tom, kde a kolik energie město spotřebovává. Právě propojení těchto oblastí nám umožní lépe plánovat investice, hledat úspory a postupně snižovat energetickou náročnost městských budov. Praha je zranitelná, ale ne bezbranná. Tuto práci je potřeba dotáhnout, ne začínat znovu od nuly,“ říká Jan Chabr, předseda Výboru pro energetiku Zastupitelstva hl. m. Prahy.

Praha využívá solární energii tam, kde je právě potřeba

Praha sdílí elektřinu ze svých fotovoltaických elektráren mezi 130 odběrnými a výrobními místy. Pokud se energie nespotřebuje přímo v budově, kde byla vyrobena, mohou ji využít další městské organizace. V současnosti funguje 14 skupin sdílení a díky jejich zapojení zůstávají přetoky nevyužité elektřiny pod 2 %. Praha má nyní 64 fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2,429 MWp a do konce roku 2026 plánuje dokončit další instalace o výkonu přibližně 1 MWp. Praha se zároveň snaží vytvářet lepší podmínky pro další rozvoj sdílení elektřiny také na legislativní úrovni. Z podnětu Pražského centra obnovitelné energie vznikla zákonodárná iniciativa hlavního města na změnu energetického zákona, která má umožnit zapojení většího počtu odběrných míst do sdílení elektřiny.  

„Potenciál městských střech je velký, ne každá je ale pro instalaci fotovoltaiky automaticky vhodná. U každého objektu musíme posoudit jeho nosnost, stav střešního pláště i hromosvodu. Právě technické prověření a schvalování dnes patří k nejnáročnějším částem přípravy. Vedle samotné výstavby proto pracujeme také na tom, aby se vyrobená elektřina mohla co nejefektivněji sdílet napříč městskými objekty. I proto z našeho podnětu vznikla iniciativa na změnu energetického zákona, která by možnosti sdílení dále rozšířila. Zkušenosti z již dokončených projektů nám pomáhají vybírat vhodné budovy a další instalace připravovat efektivněji,“ říká Zbyněk Petruška, pověřený řízením Pražského centra obnovitelné energie.

Praha plánuje prostřednictvím společnosti Teplo pro Prahu investovat do modernizace tepelného hospodářství dalších 270 milionů korun

Městská společnost Teplo pro Prahu od roku 2022 investovala z vlastních finančních prostředků do obnovy tepelných zdrojů a soustav 210 milionů korun. V letech 2023 až 2025 zmodernizovala 13 kotelen a 21 předávacích stanic, v letošním roce pokračuje modernizace dalších 17 kotelen a 3 stanic. Pro období 2026–2028 počítá s investicemi ve výši 90 milionů korun ročně. Společnost dnes spravuje 197 tepelných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 63 MW, které zajišťují teplo pro školy, úřady i bytové domy.

„V prvních letech jsme se museli soustředit především na havarijní opravy zastaralých zařízení. Nyní přecházíme k systematické obnově podle jasného plánu až do roku 2028. Díky tomu můžeme jednotlivé investice lépe připravovat, postupně modernizovat celé tepelné hospodářství města a dlouhodobě zajišťovat spolehlivé a dostupné dodávky tepla,“ uvádí Petr Dolejš, předseda představenstva společnosti Teplo pro Prahu.

Data pomáhají hledat úspory energií

Analýza energetických dat odhalila potenciál úspor v řádu milionů korun. Praha proto připravuje nástroj, který automaticky propojí údaje o spotřebě energií a vody s konkrétními budovami, vyhledá možnosti úspor a pomůže vyhodnocovat dopad realizovaných opatření. Systém má postupně nahradit manuální evidenci, což je při přibližně 7 300 odběrných místech zásadní pro efektivní energetický management města.

„Energetická data pro nás nejsou cílem sama o sobě. Důležité je, aby městu pomáhala lépe rozhodovat – ukázala, kde je potenciál pro úspory energií, kde má smysl investovat a jestli přijatá opatření skutečně přinesla očekávanou úsporu. Naším cílem je dát Praze nástroj, díky kterému bude mít o spotřebě energie ve svých budovách přehled a bude ji moci řídit na základě konkrétních dat,“ říká Ludmila Stanko, členka představenstva OICT.