Praha monitoruje mikroklima, data jsou nově dostupná na platformě Golemio

Data nově na Golemio

„Data z testovaných senzorů jsme nově zpřístupnili veřejnosti v datové platformě Golemio. U vybraných míst zájemci najdou informace o různých mikroklimatických parametrech týkajících se například teploty, proudění vzduchu, vlhkosti vzduchu a půdy, intenzity slunečního záření nebo růstu stromů,“ uvádí Petr Suška, místopředseda představenstva a ředitel úseku Smart City a inovací ve společnosti OICT. Datová platforma Golemio jako jediná v Praze umožňuje vyhodnocovat a interpretovat městská data jako celek. Pracuje s daty z oblasti hromadné dopravy, řízení magistrátu, automobilové dopravy, bydlení, správy majetku, životního prostředí a mnoha dalších.

V rámci pilotního projektu měření mikroklimatu je v Praze využito hned několik typů senzorů, které sledují rychlost a směr větru, atmosférický tlak, intenzitu slunečního světla či srážky. Nechybí ale ani senzory půdy, které kontrolují vlhkost a teplotu ve dvou hloubkách, a dendrometry. Ty měří neinvazivní cestou přírůstky stromů a jejich celkovou kondici. „Získaná data do budoucna pomohou Praze efektivněji plánovat a přijímat opatření na zmírnění extrémních vln horka a sucha, což ve svém důsledku povede ke zlepšení kvality života občanů. Problém přehřívání a tepelných ostrovů se v dnešní době týká všech větších měst,“ doplňuje Petr Suška. 

Projekt využívá české technologie 

Technologie projektu dodává český startup Agdata, který se specializuje na hyperlokální měření počasí a kvality ovzduší pro města a obce, kdy pracuje s chytrými senzory a lokální data shromažďuje a odesílá v reálném čase.

„V Praze jsme nainstalovali v 16 lokalitách 134 senzorů, které byly vytipovány OICT ve spolupráci s IPR a magistrátem a v první fázi by měly městu poskytnout informace jak o klimatu v konkrétních místech, tak o stavu půdy či kondici zeleně. Zajímavé výstupy ukazují například zmiňované dendrometry, kdy jsme se v praxi setkali i se stromy, které za dvacet let vykázaly minimální přírůstky. Klima ve městě tak nijak nezlepšují a samosprávy jen zbytečně investují do jejich údržby,“dodává Lukáš Musil, obchodní ředitel Agdata. 

Úspory i zlepšení kvality života

V praxi by data získaná měřením měla Praze pomoci mimo jiné v efektivnějším plánování městské výstavby. Informace z měření mohou být využity již při přípravě developerských projektů, kde může město definovat přesnější podmínky toho, jaké prvky by měl projekt obsahovat a kam by bylo vhodné je umístit. Data ale pomohou i při rozmisťování městského mobiliáře a následné péči o něj či při plánování nových lokalit pro dětská a workoutová hřiště. Data ze senzorů mohou být porovnána s leteckým termickým snímkováním, aby se zjistilo, jak se liší teplota naměřená v uliční síti od dat získaných z ptačí perspektivy.

Projekt podporuje plnění cílů Strategie adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu a spadá do tematického rámce Územního plánu sídelního rozvoje a připravovaného Metropolitního plánu. Projekt je také součástí naplňování koncepce Smart Prague do roku 2030.

„Čidla monitorující mikroklima nám do budoucna umožní lépe nastavit péči o zeleň. Budeme disponovat přesnějšími informacemi, abychom např. efektivněji naplánovali zálivku stromů, a ty pak lépe zvládaly horké letní počasí,” říká náměstkyně pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

Datová sada monitorující mikroklima jsou dostupná na stránkách datové platformy Golemio.

Fotografie chytrých senzorů, prostřednictvím kterých hlavní město monitoruje mikroklima, jsou dostupné pod tímto odkazem.