Ohlédnutí za konferencí Prague City Data Congress. Zastřešujícím tématem letošního ročníku byla změna klimatu

Praha 31. 10. 2022 – V polovině září jsme do Prahy pozvali expertky a experty, aby své zajímavé projekty představili na již čtvrtém ročníku mezinárodní konference Prague City Data Congress (PCDC), která je zaměřená na městská data a jejich využití pro lepší řízení měst i zlepšení života jejich obyvatel. Letošní ročník PCDC, který se konal 19. a 20. září, se věnoval tématu klimatické změny a na příkladech z oblastí dopravy a veřejného prostoru představil řadu inteligentních řešení, která využívají data v projektech na ochranu klimatu.

Pondělní program kongresu patřil inspirativním prezentacím, vynikajícím workshopům a zájemci se mohli vydat na city walk s úžasnou Štěpánkou Enderle Šmídovou, která se během ní věnovala městské zeleni a klimatické změně. Vybrané pondělní prezentace a moderované debaty s odbornicemi a odborníky jsou ke shlédnutí ze záznamu. Patří mezi ně zahájení PCDC od zástupců organizátora, městské společnosti Operátor ICT (OICT), Benedikta Kotmela a Petra Sušky. Antony Page představil Urban Data Platform a vysvětlil, jak pomáhá městům a regionům řešit otázky klimatu a mobility prostřednictvím dat a opatření. Peter Mante hovořil o etické AI a veřejném prostoru, soustředil se zejména na technologii rozpoznávání afektů, známou spíše pod komerční přezdívkou emocionální umělá inteligence, která se rychle stává nedílnou vrstvou navrhování inteligentních měst. S případovou studií „Přístup k proměně urbanismu v Boloni na základě dat“ seznámil přítomné Leonardo Tadeschi, jehož cílem pozorovací a monitorovací činnosti je shromáždit údaje a informace o dopadech, které způsobují zásahy do veřejného prostoru jeho pravidelní návštěvníci. Jana Zdráhalová a Jan Kurilla používají moderní technologie, se kterými monitorují prostor a popisují, jak se lidé v daném prostoru chovají, a tak díky tomu mají k dispozici informace, které jsou využívány třeba k přípravě informovaných zadání pro architekty a urbanisty. Během své přednášky „Human-centric přístup ke koncepci Smart City: hodnocení lidských zkušeností za pomoci dat“ Eunsu Kim promluvila o tom, kolik toho můžeme hodnotit optikou zaměřenou na člověka – například jak designové zásahy ovlivňují využití veřejných prostranství a zkušenost chodců ve veřejném prostoru, dále se soustředila na hodnocení zkušeností lidí ve městech pomocí otevřených dat a analýzy dat ze sociálních sítí. Na základě svých zkušeností z laboratoře Senseable City Lab při Massachusettském technologickém institutu (MIT) představil Fábio Duarte projekty zaměřené na to, jak můžeme pomocí dat a digitálních technologií porozumět interakci mezi městskou mobilitou a veřejným prostorem. Duarte například představil, co činí některé ulice žádanějšími než jiné, a to za pomoci analýzy statisíců skutečných cest chodců v Bostonu založených na datech z aplikací pro selftracking. Zmínil i projekt budování flotily autonomních lodí pro Amsterdam a během kongresu vedl i interaktivní workshop.

V úterý kromě přednášek a moderovaných debat došlo i na vyjížďku na Rekolech po zajímavých realizovaných projektech i na cestu „do budoucnosti“ za plánovanými záměry, které se v Praze připravují. Návštěvníci na konferenci oceňovali její interaktivní pojetí a množství inspirativních myšlenek, se kterými se s nimi podělili čeští i světoví experti a expertky. I výběr z úterního programu je ke shlédnutí ze záznamu. Zahájila ho Laura Buettner se svou prezentací o správě městských dat v Hamburku, kde jedním z témat bylo, jak je důležité identifikovat klíčové výzvy při nakládání s daty ve městě, a to prostřednictvím práce s různými zúčastněnými stranami a konkrétními případy použití, aby se díky tomu mohla zlepšit schopnost vyhledávání a analýzy dat pro různá odvětví, jako jsou mobilita nebo monitoring realizace cílů udržitelného rozvoje ve městě. Na to navázal Martin Dvořák a představil brněnskou datovou platformu data.Brno, jejíž práce se v posledním roce zaměřuje spíše na data, která mají potenciál pro další využití (re-use) a snaží se reflektovat potřeby veřejnosti související v současné době s energetickou a klimatickou krizí, s cílem přispět k řešení těchto krizí a pomoci zlepšit život místních obyvatel. S případovou studií „Klimasken jako datový nástroj pro komplexní hodnocení klimatické adaptace evropských měst“ vystoupil Miroslav Lupač, aby informoval o testovací fázi projektu zaměřeného na vyhodnocení komplexního zhodnocení území a objektů v kontextu změny klimatu pro hlavní město Prahu, jehož výsledný „štítek“ je součástí klimatického plánu města, a dále pak s posluchači diskutoval o konkrétních městských datech, která jsou pro takto komplexní analýzu potřeba. Jiří Čtyroký pokračoval s případovou studií z Prahy „Data v mikroklimatickém plánování Bubnů“, která se jako první v Praze zabývala modelováním velkoplošné simulace průběhu teploty, vlhkosti a proudění vzduchu v podmínkách vlny horka v nově navrhované zástavbě dle Urbanistické studie Bubny, a uvedl, že výstupy modelu přinesly vítanou zpětnou vazbu pro projektanty a předpokládá se jeho využívání i v dalších lokalitách na území Prahy. Během diskuze, která navázala na představení projektu o mobilitě a datech mobilních operátorů v Praze, Jiří Čtyroký s přítomnými debatoval o datech, trendech a validitě tohoto projektu a také o jeho výsledcích, které jsou vysoce zajímavé jak z hlediska metodického, tak z hlediska vlastních výsledků monitoringu včetně unikátní reflexe dopadů vlivu mimořádných situací (zejména spojených se změnami chování v důsledku COVID-19). Thijs Turel během panelové debaty k případové studii „Responsible Sensing Lab: Navrhování Smart City na základě evropských hodnot“ vysvětlil způsob své práce, ukázal nejnovější příklady, úspěchy i omezení a publikum provedl i interaktivní částí, v níž aplikuje Value Sensitive Design ve veřejném prostoru. V závěru dvoudenní konference PCDC vystoupil Alanus von Radecki a ve své přednášce „Evropský pohled na datová řešení v oblastech mobility a veřejného prostoru“ provedl posluchače konkrétními příklady ze své praxe, např. jaký je potenciál měst snížit emise v oblasti mobility a veřejného prostoru, jak se města mohou inovovat a připravit na budoucnost nebo jak vnímá nový evropský přístup k open-source technologiím a komunitně řízenému portfoliu digitálních řešení.

Fotogalerie: PCDC 2022